Adam Vojtěch předložil novelu zákona, která pomůže zvýšit počet posudkových lékařů, hygieniků a epidemiologů

Bývalý ministr zdravotnictví a poslanec Adam Vojtěch načetl poslanecký návrh, který přináší řadu důležitých změn ve specializačním vzdělávání. Zjednodušuje vzdělávání všeobecných praktických lékařů v základním kmeni, což zlepší průchodnost vzdělávacího systému a celé specializační vzdělávání urychlí. Novela zákona řeší nevyhovující personální situaci v oblasti lékařské posudkové služby a usnadňuje vstup lékařů s dlouholetou praxí do oboru hygiena a epidemiologie.

Novela zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta byla připravena na Ministerstvu zdravotnictví ještě pod vedením ministra Adama Vojtěcha. „Tuto novelu jsme připravili na Ministerstvu zdravotnictví ještě za mého působení. Jsem přesvědčen, že pomůže mladým lékařům a podpoří regionální nemocnice. I v roli poslance budu prosazovat všechny započaté legislativní změny ministerstva,“ uvedl bývalý ministr zdravotnictví a poslanec dolní komory Parlamentu ČR Adam Vojtěch. Novela zákona je nyní připravena k zařazení na program jednání Poslanecké sněmovny, kde bude projednána v prvním čtení.

Zjednodušení vzdělávání všeobecných praktických lékařů v základním kmeni a zlepšení průchodnosti vzdělávacího systému

Povinnou součástí vzdělávání v základním kmeni všeobecné praktické lékařství jsou mimo jiné odborné praxe v oborech vnitřní lékařství, chirurgie, anesteziologie a intenzivní medicína, gynekologie a porodnictví nebo pediatrie. Dosud mohli lékaři, kteří se předatestačně vzdělávají v oboru všeobecné praktické lékařství, absolvovat tuto praxi pouze v zařízeních, která byla akreditovaná specificky pro vzdělávání všeobecných praktických lékařů. Novela navrhuje, aby to bylo nově možné i tam, kde se v uvedených oborech vzdělávají sami specialisté, tedy v zařízeních akreditovaných ke vzdělávání v interním, chirurgickém, anesteziologickém, gynekologicko-porodnickém nebo pediatrickém kmeni. Toto nejen sníží byrokratickou zátěž akreditovaných zařízení, ale rovněž rozšíří spektrum poskytovatelů, u kterých se mohou budoucí praktici vzdělávat. To v konečném důsledku zlepší průchodnost vzdělávacího systému a celé specializační vzdělávání urychlí.

Automatické započtení praxe absolvované na neakreditovaném pracovišti

Novela navrhuje, aby se lékařům, kteří zahájili své specializační vzdělávání po poslední velké novele zákona v červenci 2017, do vzdělávání automaticky započetla i odborná praxe absolvovaná u poskytovatelů zdravotních služeb, kteří nebyli z různých důvodů akreditováni. Pro započtení by postačovala skutečnost, že zdravotnické zařízení bylo akreditováno podle tzv. starých vzdělávacích programů platných před 1. červencem 2017. Novela vychází z předpokladu, že zařízení, které bylo dostatečně odborně, personálně i technicky vybaveno k zajišťování vzdělávání před tímto datem, tuto schopnost s účinností nového zákona neztratilo a je stále schopné nabídnout kvalitní specializační přípravu. Toto opatření umožní velké skupině lékařů přistoupit bez zbytečného zdržení k atestačním zkouškám, získat tak příslušnou specializovanou způsobilost a samostatně vykonávat lékařské povolání. To může mít za stávající epidemiologické situace zásadní dopad na zajištění péče.

Snadnější získání specializované způsobilosti v oboru hygiena a epidemiologie lékařů s dlouholetou praxí v této oblasti

Novela navrhuje, aby lékaři, kteří podle přechozích právních úprav získali tzv. I. atestaci v oboru hygiena a epidemiologie a splňují další podmínky, kterými prokážou dlouholetou odbornou praxi v této oblasti, mohli požádat o přiznání specializované způsobilosti v oboru hygiena a epidemiologie. Důvodem je skutečnost, že velká část odborníků po získání specializace I.  stupně v oboru hygiena a epidemiologie pokračovala ve vzdělávání v některé z nástavbových specializací (např. hygiena všeobecná a komunální). Tuto skutečnost však stávající znění zákona nereflektuje.

„Novela proto navrhuje, aby tito vysoce specializovaní odborníci mohli specializovanou způsobilost získat za předpokladu, že se oblasti dlouhodobě věnovali. Tím podpoříme vstup lékařů do této odbornosti a personálně posílíme krajské hygienické stanice,“ doplnil Adam Vojtěch.

Pružnější vzdělávání v oboru posudkové lékařství

„Důležitou součástí novely je i pružnější vzdělávání v posudkovém lékařství, které se dlouhodobě potýká s nedostatkem zájemců. Cílem změn je zvýšit počty posudkových lékařů,“ vysvětlil Adam Vojtěch. Specializační příprava probíhá při výkonu povolání lékaře, a to v minimálně polovičním úvazku. Novela navrhuje u některých specifických oborů (hygiena a epidemiologie, posudkové lékařství) umožnit výkon povolání lékaře i v úvazku nižším, konkrétně 0,2. Celková doba vzdělávání se samozřejmě adekvátně prodlouží. Smyslem návrhu je umožnit vzdělávání v dotčených oborech lékařům, kteří mají víceletou klinickou praxi z jiných oborů nebo lékařům, kteří se chtějí daným oborům věnovat v rámci své druhé/vedlejší kariéry.

Dalším opatřením souvisejícím s oborem posudkové lékařství je možnost započtení odborné praxe absolvované v základním kmeni do vzdělávání v nástavbovém oboru. Tento návrh opět směřuje zejména k lékařům s víceletou praxí, neboť podmínkou takového započtení je alespoň pětiletý výkon povolání v oboru, které navazuje na příslušný základní kmen. I zde je smyslem vzdělávání více zprůchodnit a zkrátit, aniž by to mělo dopad na jeho kvalitu a personálně posílit lékařskou posudkovou službu.

Navrhovaná právní úprava si klade za cíl provést v systému specializačního vzdělávání takové změny, které umožní získat zvláštní specializovanou způsobilost v oboru posudkové lékařství dostatečnému počtu lékařů, což povede ke zlepšení nevyhovující personální situace v oblasti lékařské posudkové služby.

Vyšší požadavky na zajištění odborné praxe zahraničních lékařů

Nad lékaři ze zemí mimo Evropskou unii, kteří se u českých poskytovatelů zdravotních služeb připravují k aprobační zkoušce, nebo kteří zde vykonávají odbornou praxi za účelem nabývání zkušeností, musí být podle stávajícího znění zákona vykonáváno přímé odborné vedení atestovaným lékařem. Novela upřesňuje požadavky na toto přímé odborné vedení v tom smyslu, že zahraniční lékař i lékař vykonávající přímé odborné vedení musejí být na pracovišti vždy ve stejnou dobu. Současně se upřesňují požadavky na zařízení, ve kterých zahraniční lékaři odbornou praxi vykonávají.

Dosud postačovalo, aby šlo o zařízení akreditované ke specializačnímu vzdělávání. Novela doplňuje požadavek, aby se akreditace vztahovala přímo k oboru, ve kterém má zahraniční lékař praxi vykonávat a aby dotčený poskytovatel zdravotních služeb zajišťoval v příslušném oboru lůžkovou péči. Navrhovaná ustanovení mají vést nejen ke zvýšení úrovně odborné praxe lékařů ze třetích zemí, ale rovněž ke zvýšení kvality a bezpečnosti péče poskytované pacientům.

Návrh novely zákona naleznete zde: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSBU7DL862

Kontakt pro média:
Ing. Gabriela Štěpanyová
Tel. 725 590 276