Další krok k dostupnějším moderním lékům, klíčová novela prošla prvním čtením ve Sněmovně
Praha, 26. ledna 2021 – Poslanecká sněmovna v prvním čtením podpořila novelu zákona o veřejném zdravotním pojištění, kterou připravil ještě tým tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Jedná se o jednu z největších změn zdravotnické legislativy za posledních patnáct let. Návrh reaguje zejména na výrazný posun na poli nejmodernějších léků.
„Naši pacienti musí mít přístup k nejmodernější a život zachraňující léčbě. To je cíl této novely, na které jsme s odborníky soustavně pracovali více než dva roky. V mnoha ohledech je revoluční, například poprvé v historii zapojuje do rozhodování o úhradě léků pacienty,“ řekl poslanec a bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Novela ve své stěžejní části reaguje na v současné době pomalý a složitý vstup inovativních léčiv do systému veřejného zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví, odborné společnosti, zdravotní pojišťovny, profesní komory, farmaceutický průmysl a pacienti se v minulých dvou letech shodli na způsobu, jak situaci zlepšit.
Rozhodování o úhradě léků na vzácná onemocnění čeká zcela nový systém. Klíčovou roli bude hrát kolektivní poradní orgán složený ze zástupců státu, zdravotních pojišťoven, odborných lékařských společností a pacientské veřejnosti. Důvodem je fakt, že pacientů se vzácným onemocněním je málo a často se tak nedaří shromáždit dostatek dat z reálné klinické praxe, podle kterých se lék standardně hodnotí. Například se jedná o léky na cystickou fibrózu, svalovou dystrofii nebo různé hematoonkologické diagnózy. „Je klíčové vytvořit pro léky pomáhající pacientům se vzácným onemocněním speciální systém rozhodování o úhradě. Nově se bude hodnotit širší celospolečenský dopad vstupu léčiva do úhrad,” vysvětlil poslanec Adam Vojtěch změnu, kterou prosazuje.
Novela se zaměřuje i na další typy moderních léčiv vstupujících na trh. Například o vysoce inovativní léky, které slibují vyšší účinnost a bezpečnost oproti stávající léčbě, ale nemají dostatek signifikantních dat pro přiznání trvalé úhrady. V těchto případech bude podle novely stanovena delší doba pro dočasnou úhradu, ale přitom bude stanoven jasný závazek výrobce doléčit na své náklady pacienty i v případech, kdy tato lhůta uplyne a léčivý přípravek nezíská řádnou trvalou úhradu.
Návrh také podporuje podávání žádostí o standardní úhradu, a ne skrze paragraf 16, který je určen pro výjimečné případy. Tato možnost v zákoně nadále zůstává, stane se však pro pacienty předvídatelnější. „Pacient jsou u některých léků, které nemají standardní úhradu, odkázáni na individuální žádosti u zdravotní pojišťovny přes takzvaný paragraf 16. Přitom se ale mnohdy jedná pro pacienta o životně důležitý lék a v takovém případě je naprosto klíčová rychlost. V posledních letech navíc došlo k velkému nárůstu těchto žádostí. Záměrem předkládané novely je zavést takové mechanismy, které umožní více takovýchto léčiv přezkoumat standardně a získat tak úhradu ze zdravotního pojištění,“ dodal poslanec Vojtěch.
Kromě již zmíněných novinek novela dále upravuje proces uplatňování nároku pojištěnce vůči své zdravotní pojišťovně. Správní řízení bylo mělo být pro pojištěnce nově předvídatelnější a rozhodovací praxe zdravotních pojišťoven by měla být více konzistentní. Zásadní změny čeká také úhrada některých zdravotnických prostředků. Část z nich budou dokonce nově moci předepisovat zdravotní sestry. „Posílení kompetencí sester v systému primární a domácí péče považuji za naprostou prioritu. V západní Evropě je zcela běžné, že sestry předepisují zdravotnické prostředky. Zejména pro sestry v domácí péči to bude znamenat velké zjednodušení. A jsem také přesvědčen o tom, že větší kompetence zatraktivní tuto krásnou profesi,“ dodal Adam Vojtěch.
Nová legislativa v neposlední řadě navrhuje upravit proces dohodovacího řízení, ve kterém zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče a zdravotních pojišťoven jednají o úhradách pro další rok. Po přijetí novely by měly být zveřejňovány seznamy účastníků dohodovacího řízení a plných mocí a protokoly o výsledku dohodovacího řízení, ze kterých bude zřejmé, kdo jednal, o čem a s jakým výsledkem.